Stará dobrá Anglie

Pojďte s námi na návštěvu do domu jako vystřiženého z románu Jane Austenové. Najdete ho jen pár kilometrů za Prahou. Voní to tu dřevem, bylinkami a historií.

 

„Na venkově se mi líbilo vždycky, jen mi vadí ta necitlivost, se kterou lidé dnes opravují domy. Plastová okna, šílené barvy fasád, hrbolaté omítky a zateplení polystyrenem. Přijde mi to laciné a nehezké,“ povzdechla si Ludmila Abrtová, když mě vítala ve svém domě kousek za Prahou. Majitelka oblíbeného obchodu Anglická sezóna promyslela rekonstrukci rozpadlého stavení do posledního detailu.

Hned při vstupu tu na vás dýchne romantická atmosféra anglického sídla – jak jinak!

Sbohem, minimalisme

Ludmila Abrtová, které už nikdo neřekne jinak než Leeda, je přesvědčená, že po letech minimalismu se opět vrací do hry rustikální styl. Spousta puristů vyznávajících vzdušné prostory a čisté linie se totiž s léty mění. „Chtějí se zabydlet, a co si budeme povídat, rustikální styl je na první pohled útulnější,“ říká Ludmila, zatímco mě provádí domem, který funguje i jako showroom obchodu Anglická sezóna. A tak tu můžete v praxi vidět, jak se vaří ve správné venkovské kuchyni, nebo si vyzkoušet sezení v rustikální jídelně.

Leeda Abrtová pracuje i jako designérka, pomáhá s rekonstrukcemi a za realizacemi často cestuje. „Ta práce je krásná, ale upřímně, už se těším, až budu trávit víc času tady. Tohle místo je pro mě důkazem, že se sny dokážou zhmotnit,“ říká Leeda. Rekonstrukce domu trvala rok a půl, o čemž mluví jako o zázraku. I když ještě zdaleka není hotovo. Ale majitelé jsou trpěliví. „Nic se nedá uspěchat, chodí sem lidé, kteří podobný dům dávají do kupy i deset let,“ říká Leeda. A dodává, že je jistě krásné dát staré stavbě s neopakovatelným geniem loci nový kabát, ale při rekonstrukci obvykle romantika velmi brzy vyprchá. „Ke střízlivým představám si přidejte jednou tolik času, jednou tolik financí a dvakrát tolik energie,“ shrnuje nástrahy rekonstrukce.

Jak se plní sen

Obchod a práce interiérové designérky jsou pro Leedu Abrtovou jakousi druhou kariérou. Dříve pracovala v úplně jiném oboru, deset let byla zaměstnaná ve francouzské technologické firmě.

Byznys fungoval, ale nebylo to ono. „Byla to prostě obživa, ne záliba,“ říká. Jako malá si ráda malovala různé pokojíčky, vystřihovala skříně, postýlky, a když začala podnikat s Anglickou sezónou, došlo jí, že se tím vlastně po letech vrátila k dětskému snu.

Impulzem k novému kariérnímu směrování byla ale i finanční krize, při které přišel o práci Leedin muž. „Vůbec nevěděl, co bude dělat. Já to tenkrát pojala jako výzvu, chtěla jsem, abychom dělali něco spolu,“ vzpomíná. Manželé začínali s distribucí a prodejem sezonních zahradnických oděvů a doplňků z Anglie. Postupně hledali další a další dodavatele, k prodeji se časem přidalo i poradenství.

Sádrokartonová Provence

„Někdy za mnou přijdou zákaznice s tím, že by chtěly byt v podobném stylu. Jenže když pak jdu obhlédnout prostor, který bych měla vybavit, zarazí mě plastová okna, plovoucí podlahy, umakartové dveře a nechuť to všechno změnit. Přitom právě tohle je naprostý základ,” vysvětluje Leeda. „Když rustikální styl, ať už Provence, nebo anglický venkov, tak se vším všudy. Protože jinak bude interiér působit splácaně, až kýčovitě. Vždycky říkám: žádné kompromisy! Dělat Provence styl v domě, kde je sádrokarton?

To je falešná patina.“ Jako zásadní chybu vnímá Leeda mixování přírodních a umělých materiálů.

„Je mi líto, když vidím kuchyňskou linku ze dřeva, která je ale natřená takovou barvou a lakem, že působí jako z lamina. Je to škoda materiálu a vyhozené peníze,“ povzdechne si. Během prohlídky mi pak ukazuje kouzlo poctivého anglického nábytku – na první pohled je vidět, že je vyroben z masivu, barvy jsou jen lehce patinované, například šedá pod bílou. Vše je natřené ručně, takže vyniknou tahy štětcem, díky kterým se ještě zdůrazní sympatická nerovnost dřeva.

Citlivost je ovšem důležitá nejen při zařizování interiéru, ale i při přístupu k venkovní části. „Nedávno tu proběhl workshop věnovaný fasádám. Vedl ho Jaroslav Bezouška, který nám dělal fasády a vnitřní omítky podle staré techniky – z vápna, do kterého se přidávalo jehličí. Víte, když dnes lidé opravují staré domy, často to dělají trochu krátkozrakým způsobem. Vše zabalí do perlinky, lepidla a polystyrenu. Budova pak ale nemůže dýchat a zdivo se začne zevnitř staticky narušovat,“ vysvětluje Leeda.

Poctivý přístup k rekonstrukci však vyžaduje železné nervy.

„Neshodla jsem se tu už s mnoha zedníky, truhláři a dalšími řemeslníky, kteří se mi snažili namluvit, že to, co chci, nelze realizovat.

Nebo si tu dělali, co chtěli, skoro to tu začínalo vypadat jako nějaká selská jizba. Adresy na ty správné lidi se dnes předávají jako poklad.“

Paní much

Během naší obchůzky se Leeda občas ožene plácačkou na mouchy. „Někteří lidé, zvyklí na klimatizované místnosti ve městech, tuhle věc neviděli třeba dvacet let,“ vypraví se smíchem. „Bývala tu hospodářská zvířata, a tak občas tvrdím, že i mouchy mají historickou paměť. Je to ale jen malá daň za to, že žijeme na vysněném místě, uprostřed přírody a na zdravém vzduchu,“ říká Ludmila. Prý cítí, že právě tato stavba je její životní projekt. A nadšeně vypráví o šťastných náhodách, které rekonstrukci provázely. „Docela dlouho jsem přemýšlela, jakou barvu fasády dům dostane.

Nakonec zasáhla náhoda. Jednou jsme tu – ještě na stavbě – spali a já se najednou ve dvě ráno vzbudila. Slyšela jsem silné rány, tak jsem se šla podívat, co se děje. Za oknem uvízl ptáček, rehek zahradní. Nikdy předtím jsem ho neviděla. Víte jak vypadá? Má skořicově oranžové bříško a černou hlavičku. Přesně jako naše nové stavení.“

Zdroj: zářijová Marianne 2017
Autor: Kristýna Mazánková

Další novinky ze světa módy





Katalog slev

Katalog slev

Lady karta na Facebooku

Mapa slev v Mobilní bance

App Store - QR code

Mobilní banka pro Váš iPhone.

Google play - QR code

Mobilní banka pro Váš telefon s operačním systémem Android.

Windows Phone - QR code

Mobilní banka pro Váš telefon s operačním systémem Windows Phone 8.