Pravidla dobré rekonstrukce

Byt v řadovém domě na pražské Hanspaulce sice stoupá až do čtvrtého patra, je ale velmi úzký. Jak podobně atypický prostor rekonstruovat s co nejlepším výsledkem?

 

Dům měl krásné původní prvky jako okna, zárubně i schodiště, bohužel ale ve velmi špatném stavu. Něco bylo třeba repasovat, jinde bylo nutné přistoupit k renovaci. „Schodiště jsme nechali udělat úplně nové, jde ale o přesnou kopii toho původního. Na chvilku jsme sice společně s klientem uvažovali o něčem modernějším – ve hře byla plastová varianta – nakonec jsme ale zůstali u klasiky. A udělali jsme dobře. Právě kontrast starších prvků a moderního interiéru vytváří v prostoru tu správnou harmonii,“ říkají architektky Šárka Špačková a Olga Frydecká ze Studia Gens, které za rekonstrukcí stojí.

Hrátky s půdorysem

Specifikem interiéru je velmi úzký půdorys, na druhou stranu však rodina se dvěma dětmi obývá hned čtyři patra. Jak se s podobnou dispozicí vypořádat? „Přízemí je koncipované jako společenská místnost s kuchyní, odkud se dá vejít na malou zahrádku, horní patra jsou pak určena pro intimnější část domu,“ vyjmenovávají architektky. Nahoře tak najdete manželskou ložnici, dětské pokoje a koupelny. Ta, kterou využívají rodiče, je pojatá velmi velkoryse, jde totiž o místo, kde jako vášniví sportovci rádi tráví čas při relaxaci.

Stůl jako srdce domu

K bytu na Hanspaulce patří zahrada. „Chtěli jsme, aby byt se zahradou komunikoval, a tak jsme nechali okna protáhnout až k podlaze, vznikla francouzská okna. Malá terasa ze dřeva postavená jako kaskádovité schody pak funguje jako spojnice mezi domem a zahradou,“ vysvětlují architektky svou vizi.

Součástí spodního patra otevřeného do zahrady je i kuchyně, která je na první pohled takřka neviditelná – bílé provedení, bílé stěny. „Majitelka domu toužila po minimalistickém a nenápadném typu kuchyňské linky. Vyhovuje jí, když jsou všechny povrchy pěkně čisté, jednoduchost proto byla jasnou volbou. V prostoru díky tomu mnohem více vynikne jídelní stůl, který funguje jako jakési srdce domu. Pulzuje tu život celé rodiny, a když přijdou přátelé na návštěvu, sedí se také tady, ne na gauči u televize,“ vysvětluje architektka Olga Frydecká.

Jídelní stůl skutečně upoutá na první pohled už jen tím, jak barva dřeva kontrastuje s bílými stěnami, pozornost ale jídelní část přitahuje i díky lustrům, které nad ním visí. Právě světla dokážou podle architektek v interiéru úplná kouzla. „Na světla se často zapomíná, přitom hezké svítidlo je vděčný designový moment, dokáže bytu dodat zajímavou atmosféru. Určitě doporučujeme nemít jen jedno centrální osvětlení. Kombinujte čistě funkční svítidla sloužící tomu, aby se do prostoru dostalo světlo, s lampami, které slouží jako objekty samy o sobě,“ radí Šárka Špačková.

Sázka na střídmost

A jak architektky postupovaly při dalším zařizovaní? Podobných solitérů, jako je masivní jídelní stůl, by podle nich v jedné místnosti nikdy nemělo být moc, stačí jeden, zbytek je lepší držet ve střídmém, minimalističtějším znění.

„V navrhování interiérů jsme především zemité a úsporné. Nemáme rády příliš velké kontrasty, držíme se spíš jednoduchého konceptu, ať už tvarového, barevného, nebo materiálového. Každý kus nábytku komunikuje s okolím, je proto lepší, když na sebe zbytečně nestrhává pozornost,“ shodují se architektky.

S výraznými solitéry by se podle nich mělo zacházet podobně jako se šperky – u těch také stačí jen jeden výrazný. „Kromě toho je fajn, když se jisté prvky či materiály v interiéru opakují. Pak má dům svůj celistvý názor,“ doporučují architektky.

Zdroj: dubnová Marianne 2017
Autor: Kristýna Mazánková

Další novinky ze světa módy





Katalog slev

Katalog slev

Lady karta na Facebooku

Mapa slev v Mobilní bance

App Store - QR code

Mobilní banka pro Váš iPhone.

Google play - QR code

Mobilní banka pro Váš telefon s operačním systémem Android.

Windows Phone - QR code

Mobilní banka pro Váš telefon s operačním systémem Windows Phone 8.